Bowenova technika patří mezi měkké techniky, dá se popsat jako jemná a šetrná manipulace s měkkou tkání (kůží, svaly a šlachami). Unikátní je tzv. „Bowenův pohyb“ – natáhneme kůži přes svaly, vyvineme jemný tlak (asi jako bezbolestný tlak na oční bulvu) a po chvilce sklouzneme při klientově výdechu se stejným tlakem s kůží nazpět. Pohyb připomíná jemné probrnkávání svalů a provádí se v pohodlné poloze vleže na masérském stole.
Tato masáž působí v několika rovinách. Jemný tlak a šetrná manipulace pomáhají stimulovat cirkulaci krve a lymfy, dochází k mírnému dráždění nervových zakončení a ke stimulaci energetických drah. Zlepšuje se místní prokrvení, lymfatická drenáž a dochází k nastolení homeostázy. Bílé krvinky čistí tělo od toxinů, do krve se vyplavuje více endorfinů, uvolňují se energetické bloky a tím může být obnoven přirozený tok životní energie.
Hmaty jsou seřazeny do osvědčené sestavy. Mezi jednotlivými hmaty mohou být krátké asi 2 min. přestávky. Ty poskytnou tělu čas na „zpracování“ informace a umožní mu její maximální využití. Tělo reaguje relaxací a velmi často dochází k uvolnění bolesti. Tímto vybalancováním může tělo uplatnit své vlastní hojivé a regenerační procesy. Jednotlivé části těla se propojí s mozkem a podráždí specifické receptory. Centrální nervová soustava znovunastolí integritu s periferními oblastmi.
Pro pochopení může posloužit žárovka. Vypínač je se žárovkou spojen elektrickým vedením. Stačí stisknout vypínač (nezáleží na síle a délce stisku) a žárovka se rozsvítí. I v našem těle stačí udělat jeden správný pohyb a přes nervové dráhy tato informace doputuje do mozku.
Indikace:
Bowenova technika posiluje regenerační schopnosti organismu, tedy se hodí prakticky vždy. Příklady problémů, kde může pomoci:
- Bolesti hlavy, migrény, závratě, bolesti krku, celých zad – tedy jakékoliv svalové křeče, namoženiny, natažené svaly, pohmožděniny, kde nehrozí větší zranění, jako zlomeniny a natržené tkáně.
- Skoliotické držení těla
- Nervozita, stres, přepracování
- Zlepšení imunitního systému.
Kontraindikace:
- Onkologické onemocnění, které není v remisi.
- Aneurisma břišní tepny
- Celkové infekční onemocnění (chřipka, nachlazení apod.)
- Čerstvé poúrazové stavy, kde připadá v úvahu vnitřní zranění, zlomeniny atd.
Nejedná se o diagnostickou metodu nahrazující kompletní lékařské ošetření!
Co dělat před ošetřením:
- Neabsolvovat jiné druhy masáží aspoň 5 dní, po lázních pauza před masáží alespoň 14 dní.
- Napít se – fascie se hydratují a lépe povedou signály.
Po ošetření:
- V den po ošetření sedět v kuse méně než 30 minut, popocházet. Vhodná je malá procházka.
- Nekoupat se v příliš horké nebo studené vodě (teplá je v pořádku).
- Více pít – podpoří se vyplavování uvolněných toxinů
- Další 4 dny neabsolvovat žádné další manuální (dotekové) techniky – masáž, akupunktura, moxa…
Jak často? Pro co nejvyšší efekt je dobré podstoupit proceduru 4x vždy po 1 týdnu.
Jak dlouhé je ošetření: Základní sestava 45 minut. Doplňkově paže a zápěstí nebo pánev dalších cca 30 minut.
Kdo to vymyslel?
TOM BOWEN (1916-1982) byl Australan, masérský samouk, horlivý sportovec a člověk s ohromným zájmem o lidské zdraví. Tento jeho zájem zesílil zvláště poté, když se oženil s Jessie, silnou astmatičkou. Nešlo by to však bez znalostí co a jak dělat. Velmi ho ovlivnili Ernie Saunders a Bill Mitchell. Tak jako tito dva, se Tom Bowen v padesátých letech stal masérem juniorské fotbalové ligy a zde se zřejmě začala rýsovat technika jeho práce. Ještě jako zaměstnanec si otevřel večerní kliniku. Jeho výsledky nesporně stály na talentu a daru odhalit, kde je problém, ale také na postupně hlubokých znalostech. Čerpal zřejmě nejvíce z osteopatie. Okolo roku 1960 si otevřel kliniku na plný úvazek. Během let měl asi 6 asistentů, které část své práce naučil, aby mu mohli pomáhat. Sám ošetřoval i 14 klientů za hodinu. Kromě masáží podporoval výsledky úpravou stravy, což bylo na tu dobu neobvyklé. V roce 1974 ho jeden asistent – Osvald Rentsch – požádal. aby ho učil, což se dělo po dva a půl roku jeden den v týdnu. Osvald Rentsch se po Bowenově smrti začal věnovat výuce. Tom Bowen pracoval čtyři a půl dne na své klinice, po večerech a zbytek týdne jezdil ke klientům domů, o víkendech charitativně zdarma část pro sportovní kluby, malé děti, postižené, ve věznici a policisty. Pracoval později i na invalidním vozíku, když kvůli cukrovce přišel o nohu a nakonec ho tato nemoc připravila o život.
Jeho největším darem bylo najít na těle kořen problému, palpačně zjistit příčinu a umět ji ošetřit – zbytek práce už nechával na samotném těle. Úspěšnost jeho práce se tradovala kolem 85-90%. V sedmdesátých letech ošetřil ročně 13 000 klientů.
Bowenovu techniku, tak jak je dnes vyučována, nelze považovat za přesný způsob, kterým Tom Bowen pracoval. Dnešní výuka je výsledkem, jak Osvald Rentsch práci Toma Bowena vnímal a podle toho hmaty sestavil do pořadí a sérií, které se nejvíce osvědčily.
Světová zdravotnická organizace WHO uznala Bowenovu techniku jako samostatnou metodu.